Každé pozřené sousto musí být rozloženo na jednotlivé živiny, které se následně štěpí na menší a jednodušší částice, jež se poté vstřebávají stěnou tenkého střeva, aby se nakonec dostaly do krevního oběhu.
Samozřejmě, že ne vše co spolkneme ústy je také bezezbytku stráveno. Tyto nestravitelné složky potravy jsou z organismu vyloučeny. To je velmi zjednodušený popis celého trávícího procesu. Ale nyní se již podívejme detailně na jednotlivé etapy zpracování potravy.
Prvním a velmi důležitým krokem je zpracování potravy v ústech. Zde dochází k rozžvýkání potravy a za pomoci enzymu - amylázy, obsaženého ve slinách, začíná štěpení škrobů /sacharidů/ na jednoduché cukry. Následně se potrava dostává přes hltan do jícnu a dále do žaludku. V jícnu začíná složitý proces nazývaný peristaltika. Princip spočívá v postupném stahování kruhového svalstva jícnu, které prožene potravu skrz celý trávící systém. Aby se zabránilo zpětnému posunu potravy existují na důležitých místech chlopně.
Rád bych se na tomto místě vrátil k důležitosti rozžvýkání stravy. Je velmi důležité důkladné rozžvýkání a rozmělnění potravy zuby v ústech. Při nedostačném rozmělnění je totiž následně přetěžován žaludek trávením velkých kusů potravy.
Z jícnu tedy putuje potrava do žaludku. Ten se nachází za dolními žebry, ne pod pupkem. Je to svalový vak, který pojme 1-2 l obsahu. Žaludeční prostředí je díky kyselině solné značně "kyselé". Jeho hodnota pH se pohybuje v rozmezí 1-1.5. V žaludku se nahromadí rozmělněná strava, která je promíchána se žaludeční šťávou. Ta obsahuje především kyselinu solnou, enzymy pepsin, chymozin a lipázu.
Pepsin, nebo spíše "pepsiny" (mluví se dokonce o třech typech) štěpí maso a jiné bílkoviny na jednodušší, ve vodě rozpustné sloučeniny. Působí jen v kyselém prostředí.
Renin /chymozin/ sráží mléko. Tato sraženina je poté trávena pepsinem. Jediným problémem je to, že dospělým chymozin chybí. Mléko je potom sráženo pepsinem. Jelikož má však mléko zásaditou "alkalickou" povahu, dochází ke zvyšování pH žaludku, a tím paradoxně ke snižování funkce pepsinu. Zpracování bílkovin je potom nekvalitní. To vysvětluje problémy s konzumací mléka.
Lipáza sehrává v žaludku zanedbatelnou funkci.
Běžná potrava zůstává v žaludku zhruba 3-5 hodin. Poté je zaživatina přesunuta do tenkého střeva. To je dlouhé přibližně 280cm a tvoří jej několik částí. První z nich je dvanáctník /duodenum/, následuje lačník /jejunum/ a výčet uzavírá kyčelník /ileum/. Proces trávení v tenkém střevě je velmi složitě regulován. Zjednodušeně můžeme říci, že potrava /zaživatina/ je rozložena na zaživatelné části a poté vstřebána. Na rozdíl od žaludku je prostředí tenkého střeva zásadité. To je důležité pro trávení a vstřebávání. Konečné zpracování potravy probíhá za účasti šťáv slinivky břišní, žluči a střevních šťáv. Šťáva slinivky břišní je nejdůležitější trávící šťávou, neboť obsahuje enzymy štěpící všechny živiny.
Trypsin pokračuje v trávení bílkovin na peptidy. Amylázy štěpí škroby na jednoduché cukry a lipázy rozkládají tuky.
Nesmíme zapomenout na žluč. Ta přitéká žlučovodem do dvanáctníku a je nezbytná pro správné zpracování tuků. Konečné zpracování probíhá za asistence střevních šťáv, které obsahují podobné enzymy jako šťávy slinivky břišní. Např. sacharázu (štěpí řepný cukr), maltázu (štěpí sladový cukr), laktázu (štěpí mléčný cukr) apod.. Krom toho ještě enzymy pro konečné trávení bílkovin (např. enteropeptidázy), tuků (tzv. lipázy) a dokonce i některých anorganických či organických solí.
V tenkém střevě jsou i žlázy vyměšující hlen, který pokrývá střevní sliznici a chrání ji před poškozením mechanickým a chemickými vlivy.
"Zbytky" potravy přecházejí do tlustého střeva. Zde se vstřebává voda a zaživatina se tak výrazně zahušťuje. Tlusté střevo je v první řadě místem uskladnění a odvodnění. Je osídleno bakteriemi /normální bakteriální flóra/. Pozitivně zde působí bakterie mléčného kvašení, tzv. LACTOBACILUS ACIDOPHILUS, jenž brání přemnožení kvasinek CANDIDA, které jsou velmi nebezpečné. Proto konzumace mléčných zakysaných výrobků s obsahem zmíněného Acidophilu pomáhá udržovat bakteriální rovnováhu v tlustém střevě.
Zbytky stravy podléhají v tlustém střevě jak hnilobnému (bílkoviny), tak i kvasnému (cukry) rozkladu. Vznikají tak plyny /kysličník uhličitý, metan, sirovodík/, kyseliny /octová, mléčná, máselná/ a dokonce i malé množství alkoholu. Tyto procesy jsou do určité míry nutné. Doje-li však k jejich nadměrnému rozvoji, vznikají průjmy či dyspepsie.
VHODNÉ DOPLŇKY VÝŽIVY
Autor využívá moudrost orientální medicíny, kterou se snaží skloubit s nejnovějšími vědeckými poznatky o výživě podle krevních skupin. To vše aplikuje do současných podmínek. Může být výživa i naším lékem? Jděte na ABC výživy http://abcvyzivy.cz a zjistěte to!
Tento článek je možno VOLNĚ publikovat, tisknout, kopírovat či jinak distribuovat. Podmínkou je vložení odkazu -> ABC výživy http://abcvyzivy.cz váš průvodce a rádce pro zdraví
Tento web ABC výživy Vám přináší praktické rady, tipy a informace, jak zdravá výživa prospívá našemu zdraví. Sami se přesvěčte, co Vám prospěje.